Vytrvalá, 30 až 90 cm vysoká bylina. Lodyha přímá, lysá, někdy načervenalá. Listy 2x až 3x trojčetné, řapíkaté, lysé, lístky obvejčité, zubaté. Květy v jednostranných obloukovitě ohnutých hroznech v počtu 5 až 15, srdcovitého tvaru, zploštělé, vnější korunní lístky na bázi vakovité, s nazpět ohnutou ostruhou, červeně růžové, zřídka bílé, vnitřní vyčnívají z květu. Kvete v květnu až červnu.
Východní Asie (Čína, Japonsko).
Rostlina obsahuje toxické alkaloidy (protopin, sanguinarin aj.). Otrava se projevuje nevolností a zvracením, na pokožce se mohou po styku s rostlinou objevit u citlivých osob záněty. Po požití srdcovky je třeba vyvolat zvracení (není-li spontánní) a podat aktivní uhlí.
Srdcovce se daří na slunci i v polostínu, půda by měla být propustná, výživná, humózní, přiměřeně vlhká (škodí nadměrná vlhkost a velké sucho). Zejména pro mladé rostliny je dobré vybrat chráněné místo (např. pod stromy), neboť rostlinku mohou poškodit jarní studené větry. Nebo můžeme vedle srdíčka vysadit např. hosty, které chrání po zatažení srdcovky její kořeny před vysychání. Vzhledem k tomu, že její kořeny rostou hned pod povrchem půdy, nedoporučuje se okopávat okolí rostliny. Je dobré si místo označit nějakým klacíkem, nebo jmenovkou, aby nedošlo k poškození kořenů. Množí se semeny, dělením (na jaře nebo na podzim) i řízky.
Cena: 35kč